Česky English

Agility od štěňátka

 

Tuto rubriku jsem se rozhodla vytvořit na popud množících se dotazů. Doufám, že se mi zde povede alespoň trochu pomoci těm, co začínají a neví si rady.

Kdy začít? A čím začít?

Jsem zastáncem toho, začít trénovat se má s velkým psem nejdříve v roce a se psem menším ne dřív jak v deseti měsících. Je to z toho důvodu, že pejsci nemají ještě zcela vyvinutý pohybový aparát a také se ještě nedokáží dostatečně soustředit. To všechno se musí teprve naučit. Když začnete pracovat na překážkách už se "skoro dospělým" psem, který spoustu věcí zná, bude vaše práce pokračovat rychleji kupředu a oba z toho budete mít radost. A v neposlední řadě vám pejsek pak vydrží běhat do vyššího věku.  Je spousta věcí, které by se měl pes do té doby naučit, aby pak byla práce na parkuru jednodušší.

Se štěňátkem můžete začít pracovat hned po pár dnech, kdy si ho přinesete domů. Malá štěňátka jsou velmi tvárná a pokud budete postupovat správně, ani nemusí postřehnout, že se něco učí. Důležitá je pozitivní motivace a vaše důslednost. Jako vhodná motivace může být použito krmení - u žravých pejsků - nebo tahacích hraček - u těch "hravějších". Míčky nejsou v tento moment moc vhodné, protože neutvrzují kontakt mezi pejskem a psovodem a pejsek si s ním může hrát sám, nepotřebuje vás k tomu. Důležité je, abyste se svým štěňátkem navázali úzký kontakt. To znamená, že ho z počátku musíte naučit, že na hraní jste tam vy. Klidně mu nechejte na kousání nějakou kostičku, aby se nenudilo, když nejste doma, ale hračky vytáhněte, až když budete doma. Skvělá věc, co se mi velice osvědčila, jsou uzlíky. Štěňátkům se dobře drží, skvěle se o ně přetahuje a hlavně docela dost vydrží. Hru vždy začínejte i končete vy. Hru ukončete dřív, než to pejska přestane bavit. Aby se příště víc těšit. Z počátku si se štěňátkem hrajte v krátkých časových úsecích. Mimo tahání nezapomínejte taky na mazlení a škrabkání. Venku se vám prcek bude držet poblíž nohou, tak toho využijte a kousek popoběhněte a když vás následuje, hodně ho chvalte. Můžete ho opět i lákat na uzlík, který potom "uloví", nebo na dobrůtku, kterou pak dostane. Až si na vás štěňátko zvykne a bude kolem vás pobíhat, sotva se na něj podíváte, a vezmete hračku, můžete přistoupit k dalšímu stupni učení.

Teď se zaměřím na učení s hračkou. Je mi to bližší. Když už štěně ví, že uzlík nebo jiná věc, je prima na tahání a sotva ji uvidí, už se po ní sápe. Je načase pokročit. Sedněte si na zem a zkuste pohodit uzlík kousek od sebe. Pozorujte, co pejsek dělá. Nijak nezasahujte, maximálně zkuste natáhnout ruku, když je u hračky. Pokud hračku uchopí, je načase, abyste si s ním začali hrát a přetahovat se. Časem vám bude pejsek hračku sám nosit a strkat vám ji do ruky, abyste se s ním přetahovali. Při přetahování o hračku můžete začít štěňátko učit otočky. Když bude zakousnuté v hračce, tak ho s citem budete otáčet tak, že bude všemi čtyřmi na zemi a vy ho otočíte od sebe, k sobě a tak. Nedělejte to nijak rychle, ani na pejska nijak netlačte. Většinou to jde samo. Štěně je lehké a dobře se s ním manipuluje a pokud vám věří, ani se manipulaci nebrání. Tohle cvičení vám vydrží na hodně dlouho. Postupem času můžete přidat zvolený povel, pak upoutat pozornost štěněte a rukou s hračkou otáčet nad štěnětem - ono bude sledovat hračku a otočí se samo. No a v úplném finále vám bude stačit jen pohyb rukou anebo povel. Podobným způsobem se dá cvičit i s pamlskem u žravých pejsků. Akorát nemůžete čekat, že vám pejsek někdy odhozený pamlsek přinese. :-)

 

Poslušnost

Nejdůležitějším cvikem je odložení na startu. To budete potřebovat po zbytek aktivního života. Pes se musí na startu soustředit na vás a musí čekat na váš povel. Řekla bych, že tohle je klíčový moment. Pokud psa nenaučíte dobře odložení a bude vám startovat, kdy bude chtít, nebudete mít na parkuru nikdy jistotu, kam doběhnete. Většinou se budete snažit celou cestu marně dohnat psa, který ani nemusí postřehnout, že za ním běžíte. A pokud trénujete někde na cvičáku s více psy a stále toho svého vracíte na start, či ho naháníte po place, zdržujete výcvik a zbytečně všechny uvádíte do nepříjemné situace. Trénink tak ztrácí potřebnou kvalitu. Pokud máte svého psa neovladatelného, je to nekorektní vůči vašim kolegům na tréninku.

Začněte nejprve v klidu doma a pak své snažení přesuňte i ven. Je to jednoduché. V první řadě si zvolte povel, jaký budete na toto odložení používat. Rozhodně povel "zůstaň" není na místě. Pejsek nemá zůstat, až než si pro něj přijdete, ale jen než mu dáte další povel. Mohlo by vám to ztížit situaci, kdybyste chtěli s pejskem dělat i jiný výcvik, než jen agility. Vhodný je povel "čekej". Jednak u psa vzbudí pozornost a za druhé se nebude plést s dlouhodobým odložením. Nejdřív to ale musíte pejskovi vysvětlit. Zvolte si polohu, z jaké budete chtít, aby pejsek startoval. Může to být ze sedu, lehu, nebo ze stoje. Do požadované polohy pejska uveďte pomocí hračky nebo pamlsku. Vyslovte čekací povel a pak pejska moc pochvalte. To znamená, že mu dáte pamlsek a nebo si s ním hrajete. Ze začátku vám bude stačit, když pejsek vydrží na místě chviličku, pak postupně prodlužujete čas, kdy má čekat a posléze i svou vzdálenost. Když už můžete být třeba jen krok před pejskem, tak mu dejte povel aby vás následoval  a součastně se rozběhnete od něj pryč. Kdy vás dožene, následuje hra nebo pamlsek.

 

Souhra pes + psovod

Pes se musí naučit vás při běhu vnímat. Není žádoucí, aby si vymýšlel své vlastní tratě a nebo jen bezhlavě běžel do předu. Je rozhodně jednodušší to psa naučit dobře hned v počátku, než potom složitě předělávat už zažité zlozvyky. Na parkuru byste měli oba tvořit tým, kde do běhání dáte oba své srdce, ale vy budete hlavou toho týmu a pes oním rychlým tělem. Pes by vás měl po celou dobu na parkuru sledovat, očekávat váš povel a věřit, že ho pošlete správně. Na vás bude ležet odpovědnost, že povel přijde včas, že se mu nebudete motat do dráhy a vždy budete tam, kde je vás zapotřebí a budete psu při běhu oporou.

 

 

Jak na to?

Už máte pejska, který je na vás správně fixovaný a dobře motivovaný. Vezmete si do ruky hračku nebo pamlsek a budete s pejskem pobíhat. Lákat ho na hračku nebo pamlsek. Můžete začít ze "startovacího"  odložení a nebo vám může pejska někdo přidržet. Dáte pejskovi povel aby vás následoval. Hračku nebo pamlsek máte v té ruce, kolem které chcete, aby pejsek běžel. Začínejte na krátkou vzdálenost a měňte strany, po kterých Vás pejsek bude míjet. Jak pejsek přiběhne, lákáte ho na hračku a otočíte se kolem své osy, pejsek je na vnější straně. Hodně se mi osvědčilo i pouhé chození, kdy jsem měnila strany a zatáčela od sebe k sobě, couvala. Taky práce na vodítku je skvělá. Těmito hrami naučíte svého psa číst své pohyby a vy se naučíte více rozumět jeho stylu pohybu. Můžete zkoušet i točky na čelo, za zády a podobně. Na to překážky nepotřebujete. Je dobré tyhle cviky střídat s cviky vysílání, kdy pejska pouštíte před sebe (hodíte mu hračku, nebo pamlsek). Ze začátku pokračujete s pejskem po straně, kde jste byly a až s tím nemá problém, můžete mu přebíhat za zády. Dalším vhodným cvikem jsou tzv. obíhačky. K tomu vám dobře poslouží strom, sloup nebo i krabice. Když už pejsek umí běhat na povel vřed, není nic jednoduššího, jak ho naučit obíhat nějakou věc. Teď se pejsek učí soustředit nejen na vás, ale i na překonání nějaké překážky. Na tom si pak můžete taky nacvičit různé druhy otoček, vysílání z jedné ruky, z druhé ruky. Fantazii se meze nekladou. Úžasně se spolu vyřádíte a hlavně jeden druhého líp poznáte. Nezapomínejte se do běhání zapojit aktivně. Pokud tohle zvládáte, zapojte tunely a máte další cvičení, kde si užijete hodně legrace.

Jak dál?

Pokud už tohle všechno zvládnete, máte za sebou jistě už skoro celý rok života s vaším čyřnohým parťákem a jste připraveni vyrazit na váš první trénink agility. Nejspíš začnete pejska učit skákat přes překážku. U psů kategorie large začínáme rovnou s plnou výškou překážek, aby se pes naučil správný styl skoku. Narozdíl od kategorií small a medium musí většina velkých psů přeskakovat svou výšku. Je proto nutné, aby se naučili správný styl skoku. Proto také s velkými psy začínáme cvičit skokovky až po roce života. Ze začátku to nepřeháníme. Začneme jednou skočkou a necháme psa ji překonat dvakrát, třikrát a pak jdeme trénovat na tunely. Druhou skočku přidáme, až pes zvládá skákat jednu skokovku z jakékoli vzdálenosti a úhlu. Jak to zvládne, pak už jde všechno rychle. Na pejska netlačte a netrestejte ho za vlastní chyby. Pamatujte si, že on to dělá jen tak dobře, jak dobře jste ho to naučili.

 


 
 
tvorba www stránek pro chovatele www.moonbarks.cz